AKTUALIZACE
20 října 2026
Apple představuje vybrané designéry v projektu Designers of Tomorrow pro rok 2026
Výstava kurátora Rodmana Primacka oslavuje novou generaci designérů a ukazuje, jak do svého tvůrčího procesu zapojili produkty Apple
Druhý ročník výstavy Apple Designers of Tomorrow v režii Applu a ve spolupráci s Design Miami se zaměřuje na největší nadcházející talenty. Tentokrát je ústředním tématem výstavy přítomnost. Designéři Salem S. Charabi, Isabel Rower, Yoonjeong Lee a studio Parafernalia (Genki Matsumura a Sebastián Zorrilla) zkoumali, co dokáže v dnešním uspěchaném světě ještě stále udržet naši pozornost. Vytvořili originální díla, která vybízejí k zamyšlení, mění úhly pohledu, zapojují smysly a probouzí zvědavost.
„Téma vzniklo ze zcela upřímného uvědomění, jak neskutečně hektické naše životy jsou,“ říká Rodman Primack, kurátor programu a dlouholetý bývalý kreativní ředitel Design Miami. „Ve svých odpovědích na tuto výzvu designéři ukazují sílu objektů přetvářet naše fyzické prostředí i lidské zážitky, které se v nich odehrávají.“
Letošní účastníky vybrala porota složená z uznávaných osobností světového designu, mezi nimiž nechybí Alexandra Cunningham Cameron, Fabien Cappello, Jennifer Dunlop Fletcher, Minjae Kim, Hun Chung Lee, Marion Mailaender, Nifemi Marcus-Bello, Jennifer Roberts nebo Molly Anderson z Applu. Porota hodnotila především schopnost vyprávět příběh, inovativní práci s materiály i poctivé řemeslo. Práce účastníků zároveň podtrhuje dynamickou roli Applu v tvůrčím procesu – dává totiž tvůrcům na všech úrovních do rukou nástroje, díky nimž mohou zachytit a dotáhnout své nápady a následně je sdílet se světem.
„Produkty Apple se stále znovu ukazují jako červená nit, která spojuje mnoho výjimečných designérů napříč obory, kulturami i pracovními postupy,“ vysvětluje Primack. „Je to jasný důkaz toho, jak přirozeně dokážou tyto produkty a nástroje zapadnout do jakéhokoli tvůrčího procesu.“
Před zahájením výstavy, která se otevírá dnešním dnem v pařížském paláci Hôtel de Maisons, promluvili vystavující designéři o svých finálních dílech i o nástrojích, které jim pomohly přivést je k životu.
Salem S. Charabi
Egyptsko-dánský architekt Salem S. Charabi ve své tvorbě mísí tradiční řemeslné postupy s nejnovějšími digitálními nástroji a vytváří nadčasová díla. Jeho projekt pro Designers of Tomorrow s názvem The Eminence of Light není výjimkou.
„Světlo je něco, co nás odjakživa instinktivně přitahuje, už od časů, kdy jsme sedávali u prvních ohňů,“ poznamenává Charabi. „Lucerna mi přišla jako dokonalé zhmotnění této myšlenky – zrcadlí totiž naši schopnost prosvítit svět kolem nás.“
Plášť lucerny vytvořil Charabi z banánového papíru, přičemž japonské techniky aplikoval na dříky z egyptských palem. Jemná kostra z pečlivě poskládaných datlových listů vytváří podmanivý kontrast k vápencovému podstavci, který si ve svých drážkách nese stopy vlastního vzniku. „Každá tyčka má z profilu tvar osmiúhelníku – je široká pouhé 3 milimetry, ručně naštípaná a precizně navrtaná,“ vysvětluje Charabi. „Konce jsou pak seříznuté dlátem, aby do sebe přesně zapadly.“ Celá lampa i pozornost diváka tak visí na jednom, téměř hmatatelném napětí.
Výsledné dílo působí neuvěřitelně přirozeně a zároveň technicky dokonalým dojmem. „U tohoto projektu musel mít každý prvek svůj přesný plán,“ říká Charabi. „Skicování i veškeré 3D modelování jsem dělal na MacBooku Pro. Dostat všechno do naprostého souladu byl poměrně složitý proces – od tesání kamene a forem na papír až po samotný jemný podstavec.“
Isabel Rower
Propojováním známých tvarů s nečekanými prvky probouzí brooklynská designérka Isabel Rower pocit přítomnosti a proměňuje běžné předměty v aktivní smyslové zážitky.
„Povrch pro mě funguje jako prostor pro zvědavost,“ vysvětluje Rower. „Lidé často netuší, z čeho jsou moje věci vyrobené, ani když se jich přímo dotýkají. Je fascinující, když něco, co na první pohled nedává smysl, získá tvar důvěrně známého objektu, třeba stolu nebo čajové konvice. Vzniká tím jemné napětí, které vás okamžitě přiměje uvědomit si podstatu věcí, které každodenně používáme.“
Židle Padded Chair 1860 od Isabel Rower čerpá z nábytku a uměleckých předmětů z papírmaše 18. a 19. století. Její povrch s vysokým leskem tvoří ostrý kontrast ke korálkovému lemování sedáku
Židle Padded Chair 1860 od Isabel Rower čerpá z nábytku a uměleckých předmětů z papírmaše 18. a 19. století. Její povrch s vysokým leskem tvoří ostrý kontrast ke korálkovému lemování sedáku
Tento moment překvapení dokonale zachycuje její židle Padded Chair 1860, jejíž výrazné proporce čerpají z nábytku a uměleckých předmětů z papírmaše 18. a 19. století. Její povrch s vysokým leskem tvoří ostrý kontrast ke korálkovému třásňovému lemování sedáku. „Keramické korálky při letmém doteku vydávají zvuk, čímž poutají pozornost jak k materiálu, tak k samotnému tvaru. Z obyčejného sednutí se tak stává vědomý okamžik,“ říká Rower.
Apple provází celý její tvůrčí proces. „Na iPhone si zaznamenávám rychlé nápady a dokumentuji průběh práce, v AirPodech Pro poslouchám hudbu a na MacBooku Pro si tvořím osobní vizuální archiv,“ dodává Rower. „V Keynotu pak vedle sebe řadím různé myšlenky a zkoumám vztah mezi obrazem a textem.“
Yoonjeong Lee
Pro soulskou designérku Yoonjeong Lee začíná přítomnost tichým objevováním. Proměnou materiálů staví přehlížené předměty z pozadí do samého středu pozornosti.
Její dílo New Form představuje trojici obroušených tužek, které dostaly nový život v podobě hřebíků. Chtěla jsem letošní téma vyjádřit něčím malým, co všichni dobře známe – sdílenou zkušeností,“ vysvětluje Lee. „Tenhle příběh v sobě nenese žádné velké poselství. Spíše nabízí druhý pohled na to, co je nám blízké, abychom znovu objevili, na co se v tichosti zapomnělo.“
Podstavec doplňuje dřevěný stůl a lampu v jednom. Listy papíru slouží jako stínidlo, které jemně rozptyluje světlo pod sebou, zatímco tužky je pevně drží na místě. Při tvorbě dřevěného podstavce využila Lee svou charakteristickou techniku vrstvení a skládání objemu a navrstvila na sebe přibližně 5 000 tenkých dýhových plátů.
Důraz, který Lee klade na přehlížené konstrukční prvky, se promítá i do jejího pracovního postupu. Za plynulostí celého procesu podle ní stojí iCloud, AirDrop a Poznámky. „Často používám iPad Pro a Apple Pencil na skicování a rychlé poznámky, ale to hlavní, díky čemu jsou pro mě tato zařízení a jejich funkce nepostradatelné, je způsob, jakým jsou mezi sebou propojená,“ vysvětluje.
Parafernalia
Designové studio Parafernalia, které založili Genki Matsumura a Sebastián Zorrilla, působí mezi Monterrey a Ciudad de México. Tvůrčí proces této dvojice stojí na neustálém dialogu, kladení otázek a hledání nových cest – často za intenzivního přispění FaceTime.
„Přítomnost pro nás může mít spoustu podob,“ říká Matsumura. „Prožíváme ji sami se sebou, se svým okolím i s ostatními lidmi. Naše dílo zkoumá, jak mohou všechny tyto tváře přítomnosti existovat vedle sebe v jednom jediném objektu.“
Tento projekt je věrným odrazem toho, jak studio funguje: dva designéři se spoléhají na iPhone a iPad Pro, přes které si v reálném čase předávají skici a sledují postup prací
Tento projekt je věrným odrazem toho, jak studio funguje: dva designéři se spoléhají na iPhone a iPad Pro, přes které si v reálném čase předávají skici a sledují postup prací
Jejich objekt MonoAmbiente 1 nahlíží na přítomnost jako na osobní vztah k okolí i společný prožitek. V zavřeném stavu tvoří jeho povrch z poleptané nerezové oceli rozlehlou krajinu. Jeho proměnlivá povaha vybízí pozorovatele nejen k prohlížení, ale i k přímému zážitku. Po rozložení se z něj stanou stoličky a stůl – odtažitá scéna se tak rázem promění v komorní prostor, kde si dva lidé mohou popovídat, zahrát šachy nebo něco popít.
Tento projekt je věrným odrazem toho, jak studio funguje: dva designéři se spoléhají na iPhone a iPad Pro, přes které si v reálném čase předávají skici a sledují postup prací. „Nesdílíme pracovní stůl. Naším ateliérem je iCloud,“ vysvětluje Matsumura. Díky Zprávám, FaceTime a Procreate dokážou snadno překonat fyzickou vzdálenost. „Apple hraje klíčovou roli v tom, jak přemýšlíme, tvoříme i komunikujeme. V mnoha ohledech je to způsob, jakým tvoříme společnou přítomnost.“
Sdílet článek
Media
-
Text tohoto článku
-
Média použitá v tomto článku